Pouť ke hrobu Kláry Fietzové

Autor: Martin Grabarczyk <Grabarczyk(at)seznam.cz>, Téma: Lipová, Zdroj: Jiřina Hajzerová, Vydáno dne: 23. 05. 2017

klara.pngOd hrobu sestry Kláry k místu jejího narození. Lipovská rodačka (1905) Rosa Maria Fietz, pocházející z chudého kamenického kraje, se stala řeholní sestrou Klárou, doktorkou filosofie a vyučovala ve školách v Grazu, kde velmi mladá zemřela (1937). O jejím životě moc pěkně píše česky otec Josef Koláček SJ v knížečce Jen tebe. Škola grackých školských sester dodnes nese její jméno a v současnosti má asi tisíc žáků.


Měla jsem ideu spojit místo jejího narození s místem její smrti nějakou poutí. Protože brázdíme Evropu na kolech, byla volba jasná. Pojedeme s manželem do Grazu vlakem a zpátky po vlastní ose.

Napsala jsem ředitelce školy Kláry Fietz, ta předala můj dopis sestrám v mateřském klášteře Graz – Eggenberg. Díky cestě vlakem jsme přesně věděli, kdy přijedeme. Měli jsme také doporučující list od našeho pana děkana z Vidnavy, aby nám sestry věřily. Nakonec jsem ho odevzdala až při odjezdu. Už na vrátnici kláštera a školy nás přivítala sestra Irmgard. Zavedla nás do kostela ke hrobu sestry Kláry a do malého muzea, které sestry zřídily. Neobyčejně srdečné a milé přivítání vyvrcholilo pozváním na mši a večeři se sestrami a nabídkou noclehu. Při večeři jsme byli představeni klášterní komunitě a jednotlivé sestry nám říkaly, jak jsou rády, že někdo z Lipové, kdo bydlí tak blízko místa narození sestry Kláry zavítal k nim. Na všech bylo vidět, jakou lásku a úctu k sestře Kláře chovají a jak jsou na ni hrdé. Sestra Justina udržuje kontakty s neteří a pra a prapraneteřemi sestry Kláry. Pochlubila se nám albem s jejich fotografiemi. Spali jsme v domě, kde sestra Klára před osmdesáti lety dožívala.

U hrobu sestry Kláry jsme vzpomenuli na  na celý děkanát a naši lipovskou farnost zvlášť a prosili za  zdraví.

V muzeu jsme se dověděli, že ke kanonizaci sestry Kláry je zapotřebí ještě jeden zázrak….

Po snídani další den ráno jsme se rozloučili s milými sestrami, nasedli na kola a jeli k domovu.

Podařilo se nám za čtyři dny projet přes Maďarsko a Burgenland do Břeclavi. Foukal silný protivítr, tak jsme se sestře Kláře omluvili a dojeli na Ramzovou vlakem. Domů jsme přijeli kolem  kříže na místě jejího rodného domku.