"Jsi v očích mých tak drahá, vzácná..." (srov. Iz 43, 4)

Autor: Marie Grabarczyková <gonatorie(at)seznam.cz>, Téma: Vidnava, Zdroj: Jaroslava Liptáková, Vydáno dne: 30. 08. 2018

lurdy.JPGTento citát z knihy proroka Izajáše byl mottem letní duchovní obnovy pro dívky od 18 let, konané ve dnech 15. - 19. 8. 2018 v klášteře Milosrdných sester sv. Kříže v Kroměříži. Přestože jsme se sešly v malém počtu, mohly jsme za necelý týden zažít velké věci, ať už to bylo při pouti na sv. Hostýn nebo ve dnech ztišení v klášteře, vždyť byl mezi námi přítomen ten nejbohatší Král a Tatínek, dárce všech milostí.


Každá z nás mohla skrze mše sv., adorace, modlitby chval, písně, Písmo sv., vzájemné sdílení a ztišení pocítit, že je milované dítě Boží, že je v Jeho náručí, a proto je opravdu šťastná. Krásně je to vyjádřeno v Žalmu 131 -  „ ...v pokoji a mlčení chovám svou duši jako malé dítě u své matky, jak děťátko je ve mně má duše...“ (Jeruzalémská bible). Bůh je nám otcem i matkou, a k tomu nám ještě dal Pannu Marii jako matku každého z nás. Maria si byla vědoma, že s ní Bůh učinil velké věci (Lk 1, 46 - 55), a tak je nám vzorem v postoji ztišení, chvály a odevzdanosti do Boží vůle. Na Slavnost Nanebevzetí Panny Marie se v Kroměříži žehnaly květiny. Je to povzbuzení k tomu, abychom i my rozkvetli do krásy pro Pána...

Hlavním cílem obnovy je vždy naslouchání Bohu. V tichu člověk narazí také na něco, co ho tíží nebo v čem má pochybnosti, a to je dobré odevzdat do Božích rukou. Nebo vyvstane nová myšlenka, pohnutka, otázka... Když se Boha ptáme, učí nás to pokoře, důvěře a naslouchání, posouvá nás to dál.

Velkým povzbuzením je pro nás pohled na kříž, protože kříž je cestou. Je to cesta utrpení, ale konečným cílem je proměnění. Jako byl Ježíš proměněn na hoře (Lk 9, 28 - 36), budeme proměněni i my. Ale záleží na nás, zda chceme jít za Ním i s křížem... (Lk 9, 23)

Pán je naší silou a mše sv. je projevem Jeho milosrdenství. Co může být větším důkazem jeho lásky? Smíme zůstávat v Něm a On zůstává v nás (Jan 6, 56). Chvíle sv. přijímání je chvílí sjednocení Boha a člověka. Díky Jeho lásce a naší důvěře mohou i z našich niter plynout proudy živé vody (Jan 7, 38; Iz 58, 11).

Kéž jsou tyto řádky povzbuzením pro Vás, milí čtenáři, a také prostředkem ke chvále Boží.

 

„Velebte Hospodina se mnou, vyvyšujme spolu jeho jméno.“ (Ž 34, 4)