Úvodní stránka | Ohlášky | Kontakty | Napiš email | 20. 04. 2018

* Cyrilometodějská pouť na Boží hoře u Žulové 2008

Vydáno dne 05. 07. 2008

Bozi_hora_u_Zulove.jpgSv.Cyrile a Metoději, prosíme, vyproste nám milost, abychom pracovali a žili podle Božích přikázání a tím přiváděli ke Kristu všechny naše bližní.

V sobotu 5.července 2008 za deštivého počasí jsme se ve 13:00 hodin sešli u prvního zastavení křížové cesty, která vede na Boží horu ke kostelu zasvěcenému Panně Marii Bolestné, abychom oslavili dnešní svátek bratrů sv.Cyrila a Metoděje, slovanských věrozvěstů, kteří k nám přinesli Písmo svaté z daleké Soluně. Vyšlo nás cca 40 poutníků pod vedením P. Mgr. Ondreje Kaličiaka. Cestou mezi zastaveními jsme se modlili růžence…



Na vrcholu již na nás čekali další poutníci a to i z Polska a Německa. Po tom, co se kostel zcela zaplnil věřícími, započala slavnostní mše svatá, celebrovaná otcem Ondrejem. Ten v kázání mluvil o misionářích. Když v mládí začal přemýšlet o kněžství, chodil za jedním misionářem, který mu vykládal o cestách na misie. Spousty kněží vyšly s horlivostí, že obrátí pohany na víru. Po prvních neúspěších jich hodně odpadlo. Na misie se má jet s tím, že můžu totálně neuspět. Když přišli misionáři do nějaké pohanské vesnice, nezačali hned provolávat Aleluja a rozhazovat letáky. Usadili se v té vesnici a začali obdělávat svá pole. A to po svém, jinak, modernější technikou, než jakou znali domorodci. Následně si stavěli domky z dřevěných latí. A hlavně si od začátku hleděli dětí. Ty, jak je známo, byly zvědavé a chodily k nim, protože se tam dělo něco, co neznaly. A toto trvalo nějaký čas, i pár let. Když domorodci viděli, jak misionáři žijí, jak vše dělají moderněji, měli je za hodně chytré lidi. A proto k nim začali chodit pro rady.  A misionáři je pomalu začali seznamovat s Bohem.

Cyril a Metoděj byli velmi vzdělaní muži, kteří měli v Řecku před sebou velmi úspěšnou kariéru. Oni se však všeho zřekli a vyšli do pohanských zemí hlásat evangelium.

Žijeme skoro ve stejné době, jako Cyril a Metoděj. Jen to máme o dost těžší. Dřívější pohané alespoň věřili na nadpřirozeno. Dnešní pohané nevěří na nic. Snad jen na to, aby měli plné žaludky, na peníze, kde co ukrást … A na nás je abychom jim Krista ukazovali a seznamovali je s Ním. Ne ovšem chodit po ulicích a provolávat Aleluja, nýbrž jim ukazovat svým životem, že patříme Pánu. Modlit se za dar obrácení, i když se nám jeví, že to nefunguje. To přeci nikdo z nás nemůže vědět. V dnešním evangeliu jsme četli, že je málo dělníků na Boží vinici. Je to pro nás výzvou, abychom pomáhali církvi jak prací, tak modlitbou.

Po mši svaté na závěr čekal poutníky bonus v podobě polské hudební skupiny „Trubky jericha“. Ta je složená převážně z dětí, které k údivu všech hrály na housle, baskytaru, el.kytaru, flétnu a jedna malá holka dokonce na bicí. Společným zpěvem ohromily všechny posluchače a za sebe musím dodat, že jsem už dlouho neslyšel někoho tak pěkně hrát a zpívat.

A co říci závěrem? Snad jen poděkovat Pánu v modlitbách za dnešní den a zároveň poprosit sv.Cyria a Metoděje, aby si nás vedli, aby nám denně pomáhali s evangelizací okolního pohanského světa.


 













Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: MG
©2006-2017 by ruzenec.cz | Webmaster : Martin Grabarczyk | Vytvořeno pomocí phpRS | Designed by PaBi3 & MG