Děkanátní setkání ministrantů v Bílé Vodě

V sobotu 8.11.2008 se 21 ministrantů z Vidnavy, Javorníku, Mikulovic, Jeseníku, Písečné a Vlčic zúčastnilo pravidelného setkání ministrantů, tentokrát v Bílé Vodě. Vše začalo v 10:00 hodin mší svatou, slouženou právě za ministranty. Hlavním celebrantem byl P. Mgr. Jozef Florek, kaplan pro mládež, koncelebroval P. Mgr. Adam Kuszaj, kaplan z Javorníku.

Něco z kázání : Jsou dvě cesty, po kterých se rozhodnu jít. Buď cestou k Bohu nebo cestou k mamonu. Každý z nás má svobodnou volbu a zároveň se musí rozhodnout, po jaké cestě se vydá. Bůh každého zve na svou cestu, která ovšem není lehká. Pokud po ní chci jít, musím se vzdát tužeb světa (např. vlády, moci, síly, bohatství apod.) Tyto tužby často člověka vychylují z té pravé cesty. Ani služba ministranta není lehká. Sloužit Bohu není vůbec snadné. Být ministrantem je od Boha milost. Tuto milost nemá každý. Kolik chlapců je ve farnostech a kolik z nich ministruje... Kdo jiný než ministrant může zazvonit, když při proměňování přichází Bůh? Uvědom si, že v kostele čteš čtení, Boží slovo. A ve škole stejnými ústy nadáváš a tím srážíš Boha. Ministrant má být druhým příkladem. Snažme se držet té cesty, která vede k Bohu a dojít k němu za každou cenu. Modlit se za to. Amen.

Po mši svaté jsme se všichni vydali na krátkou exkurzi do místní hostiárny. Tam bylo možné vidět stroje, které vyrábějí hostie. Dělají se zde i lázeňské oplatky. Slovním doprovodem nás provázel místní zaměstnanec Antonín Tesař.

Z hostiárny jsme se přemístili na hřbitov, kde byla dnešní den poslední možnost získání pro duše v očistci plnomocné odpustky. Otec Jozef po pár slovech o řeholních sestrách, které zde do nedávna žily, vybídl všechny k modlitbě Věřím v Boha, Otče náš a Zdrávas.

Ze hřbitova jsme šli do kaple Institutu Krista Velekněze, kde měl krátkou přednášku Ing. Petr Dvořák. Mluvil o plnomocných odpustcích. Následně ministrantům rozdal příslušný materiál, který si můžete přečíst zde.

Klukům už po dopoledním programu pořádně vytrávilo, tak jsme se šli najíst dobré polévky, kterou nám uvařily kuchařky z Institutu.

Na závěr nám otec Jozef pustil film Abrahám. Po něm nám dal závěrečné požehnání a my jeli domů.

Chtěl bych poděkovat otci Jozefovi za vedení, za bohatý program, otci Adamovi za duchovní účast, všem rodičům, kteří kluky přivezli a hlavně všem ministrantům za hojnou účast.