Škola hrou pro děti ve Skorošicích

Ve středu 17.června 2009 se konalo ve Skorošicích poslední náboženství tohoto školního roku. V 16:00 hodin se sešly všechny děti, které celý rok navštěvovaly náboženství i s některými rodiči u fary. Auty jsme vyjeli po značně kamenité cestě za obec, kde pro ně začala hra nazvaná „Svátosti“. Cestou, po které jsme měli jít, vedla až do zaniklé osady Kamenná, která kdysi patřila pod Skorošice.

Po této cestě bylo vyvěšeno celkem sedm žlutých fáborků, které pro děti znamenaly, že se blízko nich schovává obálka s danou svátostí. V ní bylo povídání o dané svátosti a nějaký ten úkol.

U prvního fáborku našly děti obálku se svátostí křtu. Byly v ní písmenka, které si děti rozprostřely na trávu a jejich úkolem bylo složit z písmen jména. V časovém intervalu jich sestavily 24. Odměnou jim byl dobrý bonbón.

Další fáborek skrýval svátost smíření. Zde musely najít pět slovíček k otázce : Čím napravíš, když něco špatného provedeš? Poradily si, i když jim to docela trvalo.

Třetí fáborek nám odhalil svátost eucharistie. Zde po povídání o svátosti dostaly děti úkol - byla jim dána velká hostie namazaná nugetou. Musely ji sníst. Tohoto úkolu se zhostily bravůrně.

Čtvrtá obálka pojednávala o svátosti biřmování. Zde bylo od fáborku v okruhu 20 metrů rozházeno v trávě sedm darů Ducha svatého. Docela jsme se tu zdrželi, protože tráva na louce byla velká a kartičky malé. Nakonec se všechny nalezly. V kruhu jsme si pak dary Ducha svatého přečetli a rozebrali.

Svátost kněžství děti nalezly u pátého fáborku. Následně byly rozděleny do skupin podle věku. Ti starší musely vymyslet, co vše dělá kněz. Těm malým to bylo vysvětleno.

Pod šestým zastavením byla ukryta svátost manželství. Děti byly opět rozděleny do skupin podle věku. Ti starší dostali rozstříhaná slova, ti menší tabulku se slovy. Úkolem bylo sestavit manželský slib.

Sedmý fáborek nám odhalil poslední svátost a to svátost pomazání nemocných. Dětem byly rozdány obvazy a některé z nich si zavázaly určité končetiny. Na ostatních bylo, aby je dokázaly přemístit k cíli. Zahráli jsme si hru na hluchého. Ten si dal do uší špunty. Další dostal úkol, co mu má posunkami říci. Tam se děti hodně bavily.

Našim cílem byl velký kříž, který byl vztyčen u cesty již v osadě Kamenná. Pod ním po modlitbě a prosbách děti dostaly vysvědčení a energii na cesty v podobě tatranky. Jelikož celá cesta vedla až ke kříži vzůru, dolů k autům se nám šlo dobře.

Tam jsme si popřáli příjemně strávené prázdniny. Chtěl bych poděkovat Lydii Uhlířové, Heleně Paschkeové a Aleně Obidové za přípravu a organizaci tohoto skvělého odpoledne.