Svatý týden a velikonoční Triduum v Lipové

Na Zelený čtvrtek byla v Lipové mše svatá v 17,00 hodin. Otec Janusz nás v kázání vyzýval, abychom Ježíše Krista milovali opravdově, neboť jen pod tímto jménem je spása. Po vzoru Ježíše Krista chtěl pan farář umýt nohy 12 apoštolům, ale bohužel se tolik mužů u nás nesešlo. Při písni „Na výsostech Bohu…“ se rozezněly zvony, které potom spolu s varhanami utichly a nahradily je klepačky.

V závěru byla Nejsvětější svátost přenesena do bočního oltáře, který symbolizoval Getsemanskou zahradu. Po mši svaté jsme odhalili oltáře a do 21,00 hod. jsme mohli v tichosti adorovat.

Na Velký pátek jsme od 16,30 hod. prožívali poslední křížovou cestu. Mše svatá se tento den nekoná. Obřad začal tím, že o. Janusz ležel pře oltářem a v tichosti se modlil. Po druhém čtení jsme v podání o. Janusze, p. Komárka a ministranta Marka vyslechli pašije z Janova evangelia. Potom následovalo odhalování svatého kříže a jeho uctívání. Někdo se poklonil a někdo líbal Ježíšovi rány. 

Ještě ten den se o. Janusz a někteří farníci účastnili noční křížové cesty na Maria Hilf.

Na Bílou sobotu jsme od 8,00 do 19,30 hod. mohli adorovat u Božího hrobu. Letos poprvé jsme měli Boží hrob nazdobený přímo před oltářem v kostele. V 10,00 hod. o. Janusz posvětil pokrmy, které jsme si přinesli. Ve 20,00 hod. jsme se sešli před vchodem do kostela, kde byl posvěcen oheň, od něhož byla zapálena velikonoční svíce. O. Janusz zasadil do paškálu 5 hřebů, které představují 5 ran Ježíšových a za zpěvu „Světlo Kristovo“ jsme vstoupili do kostela a zapálili si své svíce od paškálu. Následně se rozsvítila všechna světla. Pan Hanulík nám jako vloni zazpíval chvalozpěv, po kterém následovali starozákonní čtení, které byly prokládány žalmy a modlitbami. Žalmy pomáhali zpívat farníci z Domašova p. Machalcová a p. Hanulík.

Výňatek z kázání: I my jednou spatříme Ježíše Krista, kdy se zavřou oči těla a otevřou se oči duše. Budeme v rozpacích? Budeme se bát a proklínat, že přicházíme o všechno a nevíme, kam jdeme? Nebo budeme mít radost a budeme šťastní? Jestliže budeme milovat Ježíše Krista, nemusíme se bát. Až se s ním setkáme, bude to pro nás nejkrásnější okamžik. Přijdeme o pozemský život, skončí křížová cesta, utrpení, bolesti, starosti a začne život věčný v nebi v Božím království, který pro nás připravil Ježíš Kristus, tam je náš domov.

Jsem moc rád, že jste tady, že společně prožíváme mši svatou a že se radujeme z toho, že nám Ježíš otevřel nebe. Mějte radost ve svém srdci, už se nebojte, nežijte ve strachu, vezměte svůj kříž a jděte za Kristem. Víme jaký je náš celoživotní cíl, víme, co nás čeká, co pro nás připravil. Jděme bratři a sestry do nebe, jděme do nebe. Amen. 

Při přinášení obětních darů se opět rozezněly varhany. Potom následovalo svěcení vody a my jsme s rozsvícenými svícemi obnovili křestní slib. Přijímání bylo podáváno v podobě těla a krve Páně.

O Velikonoční neděli na slavnost Kristova vzkříšení začala mše svatá v 9,00 hod. slavnostním průvodem ministrantů s kadidlem a o. Januszem ze zadní části kostela k oltáři. 

Na konci mše svaté jako obvykle o. Janusz požehnal dětem a čekal nás před kostelem, aby tak každému osobně popřál pěkné svátky. 

Na Velikonoční pondělí před koncem mše svaté ministrant Jirka uzamkl dveře od kostela, aby nemohl nikdo předčasně odejít. O. Janusz nás všechny pořádně pokropil svěcenou vodou a na ministrantech vodou vůbec nešetřil. Řekl nám, že v té svěcené vodě je od něj hodně lásky pro nás. Potom už nás s ministranty čekal v zadní části kostela, aby nás ještě vymrskali. Na oplátku od nás dostali vajíčka, čokoládové figurky a někdo upekl i něco dobrého.

Díky o. Januszovi jsme tyto dny prožívali opravdu krásně, neboť každý den se nám snažil co nejvíce přiblížit situaci a přiblížit nám tak více Ježíše Krista. Je to skvělý kněz, kterého si velice vážíme a jsme rádi, že ho máme.