* Listopadová Kateřinská pouť ve Vidnavě

Vydáno dne 27. 11. 2014

Pouť se konala v sobotu 22. 11. 2014 ve dvě hodiny odpoledne v kostele sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vidnavě. Setkali se farníci i věřící z okolních vesnic spolu s otcem děkanem P. Mgr. Miroslavem Kadlecem. Přišli jsme se poklonit Ježíši Kristu Králi a vzdát úctu sv. Kateřině, panně a mučednici, patronce našeho kostela. Mše svatá byla obětována za všechny přítomné a za mír na celém světě. A protože si sv. Kateřina za svého Krále vybrala Ježíše Krista, nemohla v průběhu bohoslužby znít jiná píseň než „ Ježíši Králi, nebe i země.“ 


Otec děkan v homilii navázal na evangelium a rozebral Ježíšova slova: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“ Znovu jsme si mohli uvědomit, jak je potřebné všímat si lidí okolo nás, obětavě pomáhat a být užitečný i v maličkostech. Umět dát čas bližnímu a nabídnout svoje ruce k dílu. 

Otec Miroslav nás vyzval ke každodenní modlitbě za mír ve světě, zvláště v Sýrii, v Afganistánu a na Ukrajině. 

Také velmi zaujala legenda o sv. Kateřině Alexandrijské v podání otce Miroslava. Pověděl nám o Kateřině, která si zamilovala panenství a vynikala v ušlechtilosti, kráse, v bohatství i v moudrosti. Když ji příbuzní chtěli provdat, chtěla takového ženicha, který se jí bude podobat. A protože se nikdo takový nenašel, matka ji vzala za duchovním otcem na radu. Když stařec Kateřinu uviděl a poznal, že je opravdu obdařená Bohem, ale že všechny hřivny, které jí Bůh dal, neslouží pravé moudrosti, ale jen marným pohanským filozofiím, rozhodl se ji získat pro Krista nebeského Krále. Pověděl jí o Ježíši, který je moudrý, rozdává své bohatství po celém světě a o jeho vznešenosti, která je nepopsatelná. Kateřina ho zatoužila poznat a uvidět zář jeho tváře. V noci, když usnula, měla zjevení, viděla Pannu Marii s dítětem, dítě však od Kateřiny odvracelo svou tvář. Řeklo, že je plná pohanského bláznovství, sobectví a pokud tak bude žít, ani se na ni nepodívá. Poslal ji, ať jde znovu k duchovnímu otci a ten ji naučí, jak má správně žít. Kateřina se probudila a v slzách vše duchovnímu otci pověděla. Ten ji poučil o křesťanské víře, ona pak přijala křest a oblékla se v nový oděv. V noci pak měla znovu sen, uviděla Královnu s dítětem, které se na ni s obrovskou radostí dívalo a řeklo jí, že teď září a je slavná, je bohatá a moudrá přesto, že dříve byla ubohá a nehodná. Pán Ježíš dal Kateřině krásný prsten a přijal ji za nevěstu. Od této chvíle byl Pán Ježíš Králem jejího života. 

Po mši svaté následoval výstav Nejsvětější svátosti, litanie k srdci Ježíšovu, zásvětná modlitba a svátostné požehnání. 

Pak nastala chvilka pro děkování a blahopřání našemu otci děkanovi. Všichni přítomní se seřadili a od srdce přáli otci Miroslavovi k narozeninám. Nechyběly dárky, květiny a vzájemný křížek na čelo s požehnáním. Všichni pak byli pozváni na faru do jídelny na čerstvé koláčky, kávu a čaj. 

A co jsme si mohli odnést z tohoto požehnaného dne? Třeba myšlenku na Krista Krále, co kdybychom před něj právě teď měli předstoupit my… Odvracel by od nás svou tvář? Nebo by se na nás díval s velikou radostí?


 

















Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Marie G.