Úvodní stránka | Ohlášky | Kontakty | Napiš email | 24. 06. 2017

* Faustyna Kowalská (1905-1938)

Vydáno dne 23. 04. 2017

faustina.jpgFaustyna se narodila jako třetí z deseti dětí 25. srpna 1905 v polském Glogowieci, při křtu dostala jméno Helena. K prvnímu svatému přijímání přistoupila v roce 1914 a biřmována byla v roce 1923. Byla oddána modlitbě v kostele, doma i při práci na poli. Její rodiče byli chudí rolníci. Helena proto musela pracovat u jedné bohaté rodiny jako posluhovačka, dále se však intenzivně věnovala modlitbě.


Jednou v noci se probudila ze spaní a volala: „Oheň! Oheň!“ Všichni v domě se probudili, ale nikde žádný oheň nebyl. Dívka se omluvila, brzy si ale tuto událost vyložila jako znamení, aby se stala řeholnicí. Vrátila se do otcovského domu s předsevzetím, že vstoupí do kláštera. Rodiče jí to nechtěli dovolit kvůli své chudobě: nemohli jí totiž dát věno, jež se v mnoha klášteřích při vstupu žádalo. Helena je ujišťovala: „Nepotřebuji peníze. Do kláštera mě vede sám Ježíš.“ Aby si našetřila nutné prostředky, vrátila se do služby, kde byla velmi oblíbená, až 1. srpna 1925 vstoupila k varšavským Milosrdným sestrám blahoslavené Panny Marie. Při obláčce v dubnu 1926 přijala jméno Marie Faustyna. Věčné sliby složila 1. května 1933. Pobývala v mnoha klášteřích, kde pracovala většinou na zahradě a v kuchyni. V roce 1928 onemocněla tuberkulózou, chorobu jí ale diagnostikovali až v roce 1932, poté co jí byla uložena velmi tvrdá práce. V dubnu 1938 byla hospitalizována, aby se v září téhož roku vrátila mezi spolusestry. Zemřela v krakovském klášteře 5. října 1938. Beatifikována byla 18. dubna 1993, svatořečena 30. dubna 2000.
 
Faustyna od mládí pociťovala Boží osvícení. Zakoušela mystické jevy jako extáze, zjevení a vidění. I když byla prostou venkovskou dívkou, dospěla k těmto mystickým výšinám vytrvalým úsilím v oblasti ctností a modlitby a rovněž pozorností k hlasu Ducha Svatého. Rozjímání jí otevřelo cestu k vlité kontemplaci a po této cestě Faustyna dospěla až mystickému sňatku s Kristem a k tomu, že jí bylo svěřeno poselství o Božím milosrdenství. V jednom zjevení jí Ježíš řekl: „Namaluj obraz podle toho, co vidíš, s nápisem: Ježíši, důvěřuji ti. … Slibuji, že duše, která bude tento obraz uctívat, nezahyne. [...] Já sám ji budu bránit jako svou slávu“ (Deníček, 47, 48, KNA, 2008, s. 55).
 
Korunka k Božímu milosrdenství 

Modlitba Korunky k Božímu milosrdenství je založena na viděních polské řeholnice sv. Marie Faustyny Kowalské (1905-1938, kanonizována r. 2000). Modlitba byla formálně schválena papežem Janem Pavlem II. v roce 2001. Je součástí Novény k Božímu milosrdenství, ale modlívá se i odděleně od ní. Podle vidění sestry Faustyny, jak si je zaznamenala ve svém deníku, obdrží při smrti všichni, kteří se tuto korunku modlí, velkou milost. V jejím vidění jí Pán Ježíš řekl, že před tím, kdo se modlí tuto korunku, nebude stát ve chvíli jeho smrti jako soudce, ale jako milosrdný Spasitel. Je to mocná modlitba k vyprošení obrácení hříšníků a osvobození z moci zla. Pán Ježíš Faustyně dle jejích vidění slíbil, že touto modlitbou může být dosaženo cokoliv, co je v souladu s jeho vůlí.

Korunka se modlí na růženci:

Začíná znamením kříže „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ a pokračuje modlitbami Otče náš, Zdrávas, Věřím v Boha. Dále se pětkrát opakuje desátek, složený z modlitby „Věčný Otče, obětuji Ti Tělo a Krev, Duši a Božství Tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista, na smír za hříchy naše i celého světa“ na zrnkách pro Otče náš a desetkrát opakované věty „Pro jeho bolestné utrpení smiluj se nad námi i nad celým světem“ na zrnkách pro Zdrávas. Korunka je pak zakončena modlitbou, která se skládá z třikrát opakovaného: „Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem.“

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Převzato ze Slovníku křesťanských mystiků
©2006-2017 by ruzenec.cz | Webmaster : Martin Grabarczyk | Vytvořeno pomocí phpRS | Designed by PaBi3 & MG