Vidnava byla založena na řece Vidnávce r.1266. Patřila v minulosti k nejvýznamnějším městům na Jesenicku. Město bylo centrem rozsáhlé správní oblasti a nejživějším střediskem řemeslné výroby. Klidný vývoj města byl přerušen tažením Husitů do Slezska, kdy byla Vidnava dobyta a vypálena. Roku 1468 byla obléhána vojskem Jiřího z Poděbrad. Následovaly různé epidemie, třicetiletá válka, napadení Švédy r.1642, ničivý požár r.1773. Ozvěnou bývalé slávy byly některé instituce, sídlící dočasně ve městě – zemská vláda pro rakouskou část niského kněžství (1742), okresní soud (1848), gymnázium (1871) a kněžský seminář vratislavského arcibiskupství (1899). Od roku 1868 zde působil klášter sester sv.Karla Boromejského. Za druhé světové války byl v kněžském semináři rozsáhlý zajatecký tábor. Nejstarší stavební památkou je bývalé fojtství se zbytky městských hradeb z konce 16.století. Gymnazijní novogotický kostel sv.Františka z Asissi byl postaven r.1898. Náměstí zdobí mariánský sloup z r.1714 a barokní sochy sv.Jana Nepomuckého a sv.Floriána.