V sobotu 23. listopadu 2024 jsme ve Vidnavě oslavili patronku kostela sv. Kateřinu Alexandrijskou. Kristus Král světici celým životem provázel, prohloubil její víru, obdaroval ji moudrostí, pokorou a statečností. Mučednice, která umřela pro Pána Ježíše, zanechává touhu i v každém z nás, aby Kristus vládl v lidském srdci a byl naší útěchou v pozemském putování.
Otec Miroslav rád viděl své farníky pohromadě, zvláště teď, kdy probíhá generální oprava kostela sv. Petra a Pavla v Bernarticích a kdy mimo jiné se vypracovává projekt oprav zatopeného kostela v Kobylé. Varhanní doprovod paní Marie Michálkové přidal na slavnostní atmosféře a my celým srdcem odevzdávali svět i naše rodiny Ježíši Králi, nebe a země…
Otec Miroslav se zastal lidí obětavých, kteří se rozdávají pro druhého, za kterými je vidět práce, pomoc, útěcha, vstřícnost, ochota něco dělat… „Takové lidi pak provází vnitřní štěstí, pokoj v srdci. A i když jsou mnohdy unavení, jsou spokojení, napojeni na Boha. Prací oslavujeme Pána Boha. Lidé v dnešní době často touží po pohodlném životě, ve kterém vše těžké nechávají druhým… Kristus Král je Králem pokoje, odpouštění, Králem trpělivosti. Znovu se nad námi smilovává a dává nám radost ve chvílích, kdy jsem zase užitečný a obětuji se pro druhé.“
U výstavu Nejsvětější svátosti jsme prosili o odpuštění našich hříchů a děkovali za všechny pracovité a obětavé lidi. Zasvětili jsme Ježíši Kristu Králi svá srdce a přijali svátostné požehnání.
Pak následovalo blahopřání našemu otci Miroslavi k jeho listopadovým narozeninám. Paní Zelová přednesla upřímná slova do mikrofonu a my ostatní přáli jednotlivě za farnost Vidnavu, Kobylou a Bernartice. Vyprošovali jsme Boží ochranu, požehnání, zdraví a sílu. Máme kněze, kterého si vážíme a rádi máme. Při pohoštění na faře jsme si s vděčností uvědomovali, jaká pohoda a hezké vztahy jsou mezi námi…
