Poutní mše svatá k Panně Marii v Hukovicích - 2007

Autor: Martin Grabarczyk <Grabarczyk(at)seznam.cz>, Téma: Vidnava, Zdroj: Marie G., Vydáno dne: 16. 09. 2007

1163516150_hukovice.jpg„Víra byla to, co mi v životě nejvíce pomohlo, Panna Maria mi pomohla a pomáhá“

V neděli 16.9.2007 začala modlitbou růžence pouť k Panně Marii v Hukovicích. V 11:00 hodin se konala slavnostní poutní mše svatá, kterou celebroval P. Anton Otte, koncelebroval otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec. Při mši svaté jsme děkovali Panně Marii za 40 let kněžství otce Antona. Mši svatou doprovázela hudbou a zpěvem skupina Altvater duo a schola z Dziewietlicz. Přítomná byla také starostka obce paní Vlasta Kočí.



V kázání otec Anton Otte mluvil o Panně Marii pomocnici křesťanů. Při zamyšlení nad 40 lety kněžské služby mi tak přišla úvaha o tom, co chtěli lidé ode mě vědět, na co jsem jim byl dobrý, kterou otázku mi nejvíce kladli moji žáci, vězni, kterým jsem sloužil. Jedna otázka se stále opakovala: „Pane kaplane, pane faráři, proč vlastně věříte?“ Dával jsem jim různé odpovědi a pak v poslední době jsem odpovídal, že patřím ke šťastným lidem, kteří mohou říci: „Víra byla to, co mi v životě nejvíce pomohlo.“ Tuhle odpověď nemůže dát každý člověk, zdá se, že některým víra nepomohla, zůstali nemocní, měli utrpení, i když se modlili a prosili Boha o pomoc. Moje svědectví je takové: „Víra mi pomohla!“ A když to říkám, vím, že nejsem sám, mnozí z vás, mnozí z věřících mohou říci to samé, víra mi pomohla, Panna Maria mi pomohla. Tento kostel je zasvěcený Panně Marii pomocnicí křesťanů, v našem kraji máme také poutní místo Mariahilf a tato místa vydávají o tom svědectví, že Marie pomohla a pomáhá stále. Mariína pomoc není vždy hmatatelná, má různé podoby, je to ale pomoc pro náš život. Můj bratr měl těžký život plný utrpení, vzal si ženu Marii a ta brzo onemocněla roztroušenou sklerózou, snažili jsme se mu všichni nějak pomoc. Marie byla věřící žena, snažila se ten kříž nést statečně. Pak nás napadlo, že by bylo dobré zkusit zajet na poutní místo Lurdy, kde se stávají občas zázraky, že se nemocný člověk uzdraví. Já si říkal, jestli je to dobrý nápad, co když Marie bude patřit k těm, u kterých se ten zázrak nestane a vrátí se ve stejném stavu domů a ještě jí to nějak poškodí ohledně psychiky nebo víry. Pak mi ale jeden známý poradil a řekl: “Pane faráři, pošlete ji do Lurd! Je sice pravda, že za rok se zázračně uzdraví tři nebo čtyři lidi, ale každopádně jí ta pouť pomůže!“ A právě tento zázrak se u ní stal, ne v tom, že se uzdravila, ale pomohlo jí to tu nemoc nést a unést spolu s Ježíšem a Pannou Marií, žila ještě pak šest let. Panna Maria nám pomáhá v tom smyslu, aby náš život obstál, ona s námi solidarizuje, ona je skutečně naší Matkou a záleží jí na nás. V těžkých okamžicích nás drží za ruku, hladí nás a to jsou věci důležité a pro nás moc potřebné. Zamysleme se nad naším životem, nad naší vírou, je stále víc lidí mezi námi, kteří neočekávají pomoc. Přidejte se a vydejte své svědectví o tom, že mi Panna Maria pomohla a pomáhá. Dává nám útěchu, je to dar, který v životě potřebujeme.

Po svatém přijímání otec děkan a my všichni přítomní jsme přáli otci Antonovi ke 40 letům výročí kněžství, hlavně Boží požehnání a ochranu Panny Marie.

Po požehnání následoval koncert skupiny Altvater duo a poté jsme ochutnali před kostelem výborné koláčky.

„Panno Maria, děkujeme ti, že nám pomáháš, že jsi s námi, když se necítíme dobře a jsme nemocní, že nám dáváš útěchu, držíš za ruku, hladíš a dáváš  sílu vše unést, aby náš život obstál jednou před Božím trůnem. Jak moc tě máme rádi!“