* Pouť ke sv. Františku z Assisi ve Vidnavě r.2007

Vydáno dne 07. 10. 2007

Frantisek.JPG„Kde máš teď svůj růženec? Je někde zaprášený nebo jsi ho ztratil? Najdi svůj růženec, měj ho stále u sebe a pros, abys byl pokorným služebníkem Božím, který nečeká žádnou pozemskou odměnu…“



V neděli 7.10.2007 v 8:30 hodin na svátek Panny Marie Růžencové jsme se sešli na poutní mši svaté v kostele sv. Františka ve Vidnavě. Přišli jsme  děkovat a prosit sv. Františka o milost být pokorným služebníkem Božím. Pouť začala modlitbou radostného růžence, po které následovala slavnostní mše svatá, kterou celebroval P.Mgr. Miroslav Kadlec, děkan.
V kázání otec děkan mluvil o chvále, ocenění, odměně. Ježíš nám v evangeliu říká: „Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat. " Všichni jsme jen služebníci, děláme to, co máme. Ježíš nechce, abychom propadli „sebeoceňování“. Máme plnit svědomitě své povinnosti a nečekat na pozemskou chválu. Odměna jednou přijde, poděkování od samotného Boha. Bůh nás jednou ocení, když bude za co. Pokud si to vybereme na této zemi, po smrti už pak  mnoho nedostaneme. Bůh si povolal sv. Františka, který je veliký právě pokorou, tichostí, neviditelností, skromností, dokázal vše obětovat, odhodit pozemskou slávu, nikdo na něj nezapomene ani na zemi, ani na nebi. Je to svatý František, který nám tuto milost dnes dává také spolu s Pannou Marií Růžencovou, která nás znovu vybízí, abychom nezapomínali na modlitbu růžence. „Kde máš teď svůj růženec? Je někde zaprášený nebo jsi ho ztratil?“ Najděme svůj růženec, mějme ho u sebe a prosme, abychom byli pokorní služebníci Boží, kteří nečekají ani netouží po žádné pozemské chvále.
U svatého přijímání jsme při kytaře zpívali píseň „Já bratr František přicházím k vám, klid radost, oddanost, přináším vám.“ Po mši svaté jsme se modlili u výstavu Nejsvětější Svátosti a po požehnání jsme před kostelem ochutnali dobré cukroví.

„Každý z nás je rád někým pochválen, když se nám něco podaří, všude o tom mluvíme, když nám někdo něco dá, rádi se pochlubíme, když něco dokážeme, čekáme na pochvalu, když na nás někdo zapomene, je nám to líto, když moc pracujeme, všude o tom  vyprávíme, když něco děláme, chceme být vidět…Máme rádi chválu i odměnu. Pane Ježíši na přímluvu sv. Františka prosíme, ať takto v srdci nesmýšlíme, ať netoužíme po pozemské slávě, chvále, ocenění, ale ať následujeme tvoji cestu pokory.“


 






Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Text:Marie G.,foto:MG
©2006-2018 by ruzenec.cz | Vytvořeno pomocí phpRS