* Na slavnost Krista Krále jsme slavili pouť ke sv. Kateřině ve Vidnavě

Vydáno dne 23. 11. 2008

katerina.JPG„Kateřina měla dříve za krále svou krásu i vzdělání. Pak poznala ve zjevení Pána Ježíše, byla pokřtěna, díky milosti se obrátila a Pán Ježíš se stal Králem jejího života“

Ve farnosti Vidnava jsme v neděli 23.11.2008 na Slavnost Krista Krále slavili pouť ke sv. Kateřině Alexandrijské. V 10:00 hodin jsme se modlili růženec a v 10:30 hodin slavnostní mši svatou celebroval náš otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec. Sešli se farníci z Vidnavy i z okolních farností.



Kázání otce Miroslava bylo velmi povzbudivé. Mluvil o Kristu Králi, který dává plnost Ducha svatého a posílá nám svaté jako pomocníky. Kristus Král má výkonnou moc, proto mu máme všechno svěřovat. Celý svět mu zasvěcujme a odevzdávejme, všechny ty, které nosíme ve svém srdci, podávejme mu žádosti, prosme o věci, které budou radostí Jemu samotnému. Ať se do našeho srdce nedostane jiný král, král peněz, hříchu… Pán Ježíš musí být na prvním místě v našem srdci, abychom dobře vedli naše blízké do Božího království. Slavíme Krista Krále. Kateřina měla dříve na prvním místě svou krásu i vzdělání. Pak poznala Pána Ježíše, byla pokřtěna, díky milosti se obrátila a Pán Ježíš se stal Králem jejího života. Poznala a prožila, že on si ji zamiloval! Kdybychom teď mohli stát před Kristem Králem, jak by nás viděl? Je naše duše prázdná, osamělá nebo naopak je nesmírně krásná? Kateřina  uvěřila. Přijala Krista jako Pána svého života. Následujme ji!

U svatého přijímání jsme při kytaře zpívali píseň „Ty jsi Král“ a chválili v ní Pána Ježíše.

V závěru mše svaté farníci popřáli otci Miroslavovi k narozeninám, které slaví v neděli 30.11. na sv. Ondřeje. Farníci z Vidnavy mu předali dva ornáty v barvě fialové a bílé; farníci z Kobylé květiny a finanční obnos; farníci z Černé Vody květiny a bonboniéru; farníci z Červené Vody  obrázek se svatou rodinou a farníci ze Skorošic  obraz ikony Panny Marie.

Následoval výstav Nejsvětější Svátosti, při kterém jsme Kristu Králi zasvětili naše srdce. Vše bylo ukončeno svátostným požehnáním. 

Otec děkan pak poutníky pozval na faru na občerstvení, kde při kávě, čaji, cukroví i chlebíčcích jsme si všichni příjemně povídali. Nechybělo pak rozloučení vzájemným křížkem na čelo.


 












Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Text : Marie G., foto : MG