* Kde se vzal, tu se vzal, náhle se mezi námi ve Vidnavě objevil sv. Mikuláš

Vydáno dne 03. 12. 2011

Mikulas_2.JPGVěřte, nevěřte, je pátek 2.12.2011 14:30 hodin. Na faře ve Vidnavě  právě začíná pravidelná výuka náboženství. Čteme příběh z bible o uzdravení ochrnutého. Mluvíme o hříchu, přátelích, nemocných, o Pánu Ježíši, který odpouští a uzdravuje. Když v tom najednou někdo zaťuká na dveře...



Všichni otáčíme hlavu stejným směrem, a koho naše oči nevidí, svatého Mikuláše. Má berlu, mitru, vousy, prostě vše, co správný Mikuláš má mít. Přichází mezi nás a my s údivem ho pozorujeme. Vypráví o svém životě, o jeho dobrých skutcích, o pomoci bližnímu, také nám přibližuje nebe, místo, které je jeho domovem. Představte si, proč k nám přišel už 2. prosince, je to přeci brzy, svátek slaví až 6.12. Je to proto, že toho má ještě mnoho, musí přeci navštívit každého malého i velkého dokonce i vás, kteří čtete moje řádky. On má rád všechny lidi a na nikoho ve svém srdci nezapomene! Mikuláš o nás ví všechno, dokonce znal jména všech dětí a také věděl o tom, že v náboženství často zpíváme. Poprosil nás tedy, jestli bychom mu jednu písničku nezazpívaly. A to my holky rády, vybraly jsme tu naši nejlepší, nejrychlejší, nejveselejší píseň „Pane já jsem šťasten, že jsem, mlád, Pane já ti zpívám velmi rád, Pane já chci Tobě zazpívat, neboť vím to dobře, že i ty mne máš vždycky rád…“ Mikuláš byl ještě více šťasten, písnička ho zaujala natolik, že nám i zatleskal. Pak nám všem rozdal balíčky s dobrotami, no to víte, že nám jen očka svítila touhou ihned balíček rozvázat a mlsat…

Sv. Mikuláš nás poté vyzval k modlitbě u obrazu Panny Marie, bylo to tak milé a zvláštní modlit se s jedním tam od nich z nebe, kde neznají hřích ani sobectví, naplno dávají a přijímají lásku, vidí přímo Pána Ježíše a Pannu Marii, oni už nevěří, oni už všechno ví… Jsou jakoby daleko od nás a přitom tak blízko našim srdcím, stačí je kdykoli zavolat a oni jsou s námi, drží nás za ruku, pomáhají, dávají sílu, ochraňují, povzbuzují, vedou… S Mikulášem jsme se my holky vyfotily, řekl nám, že si naši fotku vezme do nebe na památku, bude na nás dohlížet a ochraňovat nás. Doufá, že nebudeme moc zlobit, to by příští rok s sebou musel vzít i čerta. Za vše jsme mu poděkovaly a rozloučily se s ním.

Hned po náboženství přišli farníci na mariánské večeřadlo, které se koná pravidelně každý pátek na faře. Modlíme se tři růžence, radostný, bolestný a slavný. Když už jsme měli svíčku zapálenou, horký čaj uvařený, světlo zhasnuté, růžence v rukou, najednou někdo zaťukal. A on to byl opět Mikuláš. Já vám to říkala, že nezapomene na nikoho, ani na starší : -). Je prostě hodný a starostlivý. Babičky se rozzářily, bodejť by ne, když se najednou nečekaně objeví taková vzácná návštěva. Mikuláš nás pozdravil a jako první se zastavil přímo u našeho usměvavého otce děkana. Předal mu dva balíčky, jeden byl plný polských krovek, které otec má velmi rád a v druhém bylo samé ovoce. Prý byl otec děkan celý rok hodný, dokonce Mikuláš ani čerta nevzpomněl : -). Pak obdaroval i nás ostatní ovocem a sladkostmi. Také o jedné farnici věděl, že nesmí jíst sladké. Oni tam v nebi nás znají velmi dobře, vědí o každé naší starosti i radosti, vidí a slyší nás, když k nim voláme v modlitbách. Vytrvejme na této cestě víry, držme se jich za ruku po celý náš život, protože jednou přijde den, kdy i my už nebudeme jen věřit, ale vše uvidíme a pak v radosti zajásáme v Bohu našem Spasiteli, jako svatý Mikuláš, milosrdný dárce náš.


 














Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Marie G.
©2006-2018 by ruzenec.cz | Vytvořeno pomocí phpRS