* Při pouti sv. Kateřiny jsme děkovali za dar života otce děkana a otvírali novou farní knihovnu ve Vidnavě

Vydáno dne 27. 11. 2012

seniori072008.JPGV neděli 25.11.2012 na Slavnost Krista Krále se konala v naší farnosti Vidnava pouť ke sv. Kateřině Alexandrijské, která je patronkou zdejšího kostela. Při této slavnosti jsme děkovali za našeho otce děkana P. Mgr. Miroslava Kadlece, který koncem listopadu slaví narozeniny. Společně s ním jsme slavili v 9:30 hodin poutní mši svatou, na kterou přijeli také věřící z okolních farností. A jak jinak vzdát chválu Kristu Králi, než krásnou písní „Ježíši Králi, nebe a země“ a to za doprovodu varhan.


V homilii nám otec děkan přiblížil království nebeské, pravý domov, ve kterém má každý člověk své místo. Království nebeské není z tohoto světa a přitom je nám tolik blízko. Pokud chceme do něj vstoupit, musíme tady na zemi dodržovat jeho pravidla, Boží zákony, které mají být vepsány do srdce každého člověka.  Možná máme někdy pocit, že nám druzí nerozumí, že sem jakoby nepatříme. Pán Ježíš, který je Králem každého lidského srdce nás sem poslal, abychom rozsévali zrno Boží lásky v sobě i v druhých lidech, abychom jeden druhému pomáhali, milovali a žili podle Božích přikázání, které jsou neměnné. Příkladem nám byla sv. Kateřina, která si za Krále svého života vybrala Krista, nejen dodržovala jeho zákony, ona je i milovala. Nyní se s ním raduje v Božím království. Je na každém z nás, pro co se rozhodneme. 

Po svatém přijímání jsme se poklonili Kristu Králi v Nejsvětější Svátosti Oltářní a zasvětili jemu svá srdce. Zaznělo slavnostní Te Deum a pak jsme přijali svátostné požehnání.

Po mši svaté se nejen zástupci ze sedmi farností otce Miroslava (Vidnava, Kobylá, Černá Voda, Bernartice, Skorošice, Vápenná a Žulová) seřadili do řady, děkovali, přáli otci Miroslavovi k narozeninám a předávali květiny s dárky. Ostatní věřící se k nim postupně přidávali a i oni s radostí vyprošovali otci Miroslavovi Boží požehnání vzájemným křížkem na čelo. Nechybělo také focení otce děkana s květinami do farní kroniky. 

Dříve, než jsme si pochutnali na bohatém pohoštění, jsme se setkali na faře ve společenské místnosti u nově vybudované farní knihovny. Otec děkan ji slavnostně otevřel a požehnal. Od dnešního dne si může kdokoli přijít vypůjčit jakoukoli knihu. V knihovně najdete literaturu duchovní, dobrodružnou, počítačovou, pohádkovou…

A pak už se jen sedělo, příjemně povídalo, jedlo, čajovalo. Koláčky u dobré kávy chutnaly, také chlebíčky od maminky paní Kadlecové byly výborné taktéž její pověstné řezy. 

A co napsat na závěr? Krista Krále vidíme s korunou krásného, usměvavého, mocného a vznešeného. Chválíme ho, oslavujeme a ze srdce milujeme. Mnohdy ale přijdou v životě chvíle, kdy Krista Krále vidíme zbičovaného, trním korunovaného. Padáme, nezvládáme, prosíme… Je milostí v našem životě prožívat obojí, buďme hrdí, že jsme následovníci Krista Krále v ponížení, v bolesti i v radosti, jen těmito malými krůčky směřujeme do jeho království, ve kterém nalezneme trvalý domov.


 













Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Text: Marie G., foto: MG
©2006-2018 by ruzenec.cz | Vytvořeno pomocí phpRS