* Tři hodiny pro Pána na Boží Tělo na téma Kniha života

Vydáno dne 09. 06. 2015

„Kniha života, v každém člověku, v nás… Je otevřená a my do ní zapisujeme…“ Nad slovy otce Miroslava ve čtvrtek při slavnosti Těla a Krve Páně ve Vidnavě se každý zamýšlel a u výstavu Nejsvětější svátosti tři hodiny rozjímal nad skutky, které máme vykonávat a nevykonáváme, skutky, které mnohdy obcházíme. A v naší knize života zůstávají prázdná bílá místa.


Otec děkan pokračoval: „Nesmíme knihu života Bohu odevzdat prázdnou s bílými nepopsanými listy…“ „Jaká je Pane Ježíši moje kniha života?“ znělo v našich myslích. "Je v ní vtisknut Tvůj obraz? Má popsané stránky užitečným a plodným životem?“ Ano, jsou v ní místa prázdná, nepopsaná.  Mnohdy se neobětujeme, spíše debatujeme, slibujeme, jsme nečinní, radíme, nepracujeme ani pozemsky ani duchovně… Jak asi vypadala kniha života Ježíše Krista, Toho, který se za nás obětoval a který sám sebe dal za pokrm nám všem? Nebo kniha našich svatých, kteří nám pomáhají i dnes? Jak rádi bychom zalistovali v takové knize, určitě má mnoho stránek, je popsaná a její listy? Od otáčení jsou slabě nažloutlé, je vidět, že se kniha neustále používala, její stránky se otáčely, člověk by v ní mohl pořád se zaujetím číst a dokonce i v obrázcích vidět Boha samotného. Jednou se naše kniha života zavře a my předstoupíme před Boží trůn…Otec děkan v tématu pokračoval o víkendu ve svých čtyřech farnostech při slavení Božího Těla. Spojil myšlenku prázdné knihy života s prázdným trůnem v srdci člověka. Ptal se: "Komu se klaním ve svém srdci? (věcem, lidem...) Kdo sedí na trůnu v mém srdci? Bůh? Nebo je trůn prázdný?" Otec Miroslav zdůraznil Ježíšovo varování v podobenství o hřivnách: "Vezměte mu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má hřiven deset. A tohoto člověka, který nerozmnožil svoji hřivnu, hoďte tam, kde je pláč a skřípění zubů..."

Pane Ježíši Kriste, Ty, který jsi na nebesích, stále žehnáš, buď Králem našeho života a sídli na trůnu v každém srdci. Kéž bychom Ti jednou přinesli popsanou knihu života s mnoha stránkami i  pečetí Tebe samotného. Děkujeme, že smíme jíst Tvůj chléb a pít Tvou krev, drahocenný pokrm, díky kterému máme život věčný.


 











Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Marie G.
©2006-2018 by ruzenec.cz | Vytvořeno pomocí phpRS