* V Sobotíně na Šumpersku pohřbená s. M. Paschalis Jahnová byla beatifikována

Vydáno dne 26. 06. 2022

Vratislav – V sobotu 11. června byla v polské Vratislavi beatifikována alžbětánka s. M. Paschalis Jahnová a devět jejích družek, jež mezi únorem a červnem r. 1945 položily život při obraně čistoty své či jiných žen a dívek. Slavnostní beatifikační akt vykonal jménem papeže Františka Marcello kardinál Semeraro, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Řeholnice z Kongregace sester sv. Alžběty se během války i v její závěrečné fázi staraly o nemocné a přestárlé. Setrvaly na svém místě při těchto ubožácích i tváří v tvář blížící se hrozbě, která se na jejich působiště valila s postupující Rudou armádou a hrůznými zvěstmi o páchaných zvěrstvech, které ji předcházely – s výjimkou právě s. Paschalis, jež odešla z Nisy na přímý příkaz své představené. Svému osudu stejně neunikla, a než aby přišla o svou čistotu, přijala raději dobrovolně smrt (s křížkem v ruce) v Sobotíně u Šumperka.


Devět jejích družek (a nejen je) potkal identický osud – zastřelili je rudoarmějci, kterým nechtěly být po vůli, příp. když hájily čistotu jiných žen a dívek. Církev svatá heroický boj těchto reprezentantek pravdy, lásky a dobra, zakončený mučednickou smrtí, ocenila po 77 letech od jejich skonu, když je vyzdvihla ke cti oltáře. Určitě není náhodou, že se tak stalo letos, kdy Kongregace sester sv. Alžběty slaví 180 let od svého založení bl. Marií Merkertovou a třemi jejími družkami.

Byla to první beatifikace od konce II. svět. války, která ve Vratislavi proběhla. Lidé se do tohoto slezského města sjížděli již v pátek 10. 6., kdy bylo součástí programu působivé oratorium Mysteria Lucis, jež u příležitosti blahořečení složil P. Bartłomiej Kot. Od časných sobotních hodin se plnilo okolí katedrály sv. Jana Křtitele, v níž měla slavná beatifikace proběhnout. Úderem jedenácté pak do katedrály vešel slavnostní průvod s biskupy z Polska, Německa, Maďarska či Brazílie. Českou republiku reprezentovali olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ostravsko-opavský biskup Martin David. V závěru průvodu kráčel Marcello kardinál Semeraro, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Když po prosbě vratislavského arcibiskupa Józefa Kupného o zapsání deseti alžbětánek do seznamu blahoslavených přečetla generální postulátorka beatifikačního procesu s. M. Paula Zaborowska krátké životopisy všech deseti řeholnic-mučednic, pronesl kardinál Semeraro slova, kvůli nimž přijeli do Vratislavi věřící z celého Polska a různých evropských zemí a jež na ně na všechny zapůsobila nesmírně silným dojmem. Slova, jimiž jménem papeže Františka vyjádřil svolení, aby odteď byly ctěné jako blahoslavené: „ … Nostra Apostolica facultatem facimus ut Venerabiles Servae Dei Paschalina Jahn (in saeculo Maria Magdalena) et IX sociae, […] martyres Beatarum nomine in posterum apellentur…“ Stanovil přitom i datum jejich společné liturgické památky, a sice 11. května.

„Zde na Dolním Slezsku byly živou připomínkou oněch moudrých panen z dnešního evangelia, jež vyšly na setkání s Pánem s rozžatými lampami. V záměnu za jejich vytrvalost až k prolití krve jim Bůh dal věnec slávy, z čehož se my dnes radujeme a co slavíme. V ovzduší násilí a útisku, tak typickém pro tuto etapu války, je svědectví těchto nových blahoslavených znamením lásky a naprostého odevzdání se nebeskému Ženichovi,“ zaznělo v homilii z úst pomocného vratislavského biskupa Jacka Kicińského.

„Nové blahoslavené jsou posledním článkem dlouhého řetězu – tak dlouhého, jako je tradice naší Církve,“ pokračoval dále. „Již první Otcové Církve vyvyšovali zasvěcené panenství a čistou lásku panen. Čistota je totiž nejušlechtilejším znamením dobrovolné lásky, která ze sebe činí jedinečný dar, aniž by si pro sebe něco ponechávala. Příklad těchto nových blahoslavených je tak jasný a průzračný a je též protiváhou snahám vyvíjeným pro zatemnění lidské lásky. Připomíná všem, zvláště mladým, jakou lásku lidské srdce hledá – nenacházíme ji tehdy, když se sami dáme? A není pravda, že čím cennější je dar, tím více se od nás vyžaduje, abychom ho střežili?“ položil vratislavský sufragán dvě řečnické otázky zaplněné katedrále.

Bl. s. M. Paschalis Jahnová je díky místu své mučednické smrti nedílně spjata s naší zemí, mimochodem, na svém putování do Sobotína se krátce zastavila i ve Zlatých Horách. Církev je však univerzální, a proto můžeme vzít za své i devět jejích družek a obracet se na ně o přímluvu: bl. s. M. Edelburgis Kubitzkou, bl. s. M. Adélu Schrammovou, bl. s. M. Rosarii Schillingovou, bl. s. M. Felicitas Ellmererovou, bl. s. M. Sapientii Heymannovou, bl. s. M. Adelheidis Töpferovou, bl. s. M. Sabinu Thienelovou, bl.  s. M. Melusii Rybkovou a bl. s. M. Acutinu Goldbergovou.

A právě v Sobotíně bude v sobotu 18. 6. ve 14.00 sloužit olomoucký arcibiskup Jan Garubner děkovnou mši sv. za právě proběhlé blahořečení sestry Paschalis a devíti jejích družek.

Libor Rösner


Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: www.doo.cz
©2006-2018 by ruzenec.cz | Vytvořeno pomocí phpRS