V pyžamu na ples? Jak jinak!
Vydáno dne 19. 02. 2007 
Jak jsme se vydali na ples KDU-ČSL do Vápenné, zapomněli tam nočník a našla ho starostova žena. Příběh konce jedné plesové sezóny.(17. února 2007)
Obyčejná únorová sobota. V sedm večer odjíždí z Jeseníku autobus, v němž kromě jedné rodiny sedí taky můj brácha. Ve stejnou dobu na opačném místě našeho okresu se chystáme my a připravujeme masku. Za co půjdeme? Já nevím, já tady nic nemám.
Jsme zrovna ve Vidnavě na víkendu školy partnerství a téměř nikdo nemá oblek. A kdo má oblek, nemá k němu polobotky. Jediné řešení – jít za masky. Ale za co? Já půjdu za sprchový kout! A jak to uděláš? No sundám ten gumový závěs v koupelně, omotám si ho kolem sebe a na krk si pověsím sprchu! Aha... No tak teda něco jinýho... Tak půjdeme za spáče! Za co? No oblečeme se do nočních košil a do pyžam, přehodíme si přes sebe spacáky a vezmeme si do ruky plyšáky! To není špatný nápad, mohl bych si vzít i Jonášův nočník. Jo, super! Tak jedem!
Je právě 19:30, ples začíná a my sedáme do aut a vyjíždíme směr Vápenná. Ostrým smykem zastavuji před vstupem do obecního sálu a z aut vyskakuje komando pyžamového gangu vedené bílou paní. Ve dveřích nás vítá rytíř s vodníkem a chlupatou zdravotní sestrou. Kvapem se blíží kominíci. Ani se nenadějeme a jsme uvnitř a spokojeně popíjíme kofolu.
Nevím, zda jste někdy přemýšleli nad tím, jak se tancuje ve spacáku a s nočníkem v ruce, ale není to nic moc. Ještě, že hrají takové ty skupinové tance, při kterých stačí jen skákat a máchat zběsile rukama kolem sebe v domnění, že jste poštolka. V průběhu večera se k našemu stolu připlížila jedna sličná kovbojka, která prodávala lístky do tomboly.
No, za stopadesát kaček jsem nevyhrál nic, ale mám aspoň pěknou sbírku šatnových bločků. Ještě jeden dva plesy a pořídím si domácí šatnu pro veřejnost. Ještě že ten náš milý starosta Leoš vyhlásil, že tombola se zlevňuje na korunu za kus. To vám byla teprve fronta! Jak v Albertu u pokladny. Ale to je jedno, hlavně, že jsme vyhráli!
A nebyly to malé ceny. Byla to skutečně těžká tombola! Brácha vyhrál koš s pěti kily brambor, kilem máku a dvoudecovkou slivovice. Paráda! Martinovi se podařilo ulovit vysněný zastřihovač nosních chloupků a knížku z Domečku, kterou mu den předtím sama zabalila Verča. To mu to mohla rovnou dát a ušetřil by za lístky do tomboly, ne? Pro změnu Trunečci alias Mach s Šebestovou vyhráli varnou konvici, tak k nim asi zajdem po plese na kafe!
Jinak se celý večer tančilo a plesalo a skákalo, kofola se pila po litrech a boty šoupaly po centimetrech. V soutěži o nejkrásnější masku jsme sice nevyhráli, ale komu se podaří při defilé masek ležet ve spacáku na parketu? Jo, byla to dobrá volba jít za spáče. I když v těch pantoflích se netancuje úplně ideálně.
Okolo půlnoci jsme to zabalili, ráno vstávat do kostela, děti doma pláčou a v břichu začíná kručet. No nic, mějte se tu pěkně a jedeem! Jéje, Lubošku, že tys tam ten nočník zapomněl? Ještě, že Věrka, starostova žena, bere mobily i o půl třetí v noci.
"Nocnik nalezen v prikope. Stop. Prijedte zitra. Stop. Verka. Stop."
A tak jsme se šťastni a plní dojmů vrátili, Jonášek má zase svůj nočník a my se těšíme na příští lidovecký maškarák. Je to jediný ples, po kterém se nemusíte převlékat do spacího a můžete rovnou skočit do peřin. Tak za rok na viděnou a spacáky s sebou! Ať žijí spáči!
Celá tisková zpráva |
| Zdroj: Filip W. 